Solární skleníky - trend 21. století

 Solární skleník - skleník pro 21. století

V tomto století nás na každém kroku provází technika, o které se nám před pár lety ani nesnilo. Bez iphonu už nejdeme pomalu ani spát, s jeho smart schopnostmi se stáváme supermany, auto nám samo zaparkuje, tablet, notebook, počítač ... kdo z vás si to bez nich dovede představit? Ano konzumujeme vymoženosti vývoje společnosti celý rok (pro zapamatování si dovolím zopakovat), tyto výdobytky používáme celý rok!

A co skleník? Nestála by jeho změna za to? Pro kolik osob z našeho blízkého okolí je péče o zahradu nejen potřebou zdravé výživy a potěšení z květin, ale také relaxací a koníčkem? Zatím jste oprávněně mohli namítnout, že v zimě tam nic neporoste!, kdo by to vytápěl!, nám to v létě stačí! apod. Ale  telefonovat jste také museli dříve jen z budky a pevné linky, pro informace jsme museli do knihovny a auto jelo, jen pokud jste jej řídili vy. 

Fyzikální zákony a biologické procesy nám přitom již staletí nabízejí něco, čemu se dnes laikovi ani nechce věřit. Ano, skleník nám může sloužit mnohokrát lépe, než si dovedeme představit. A to, co je v tomto ohledu neuvěřitelné, slouží celý rok. Ne každý skleník, ale skleník solárního typu. Jeho úžasné vlastnosti a vliv na produkci je rozsáhlý v mnoha pohledech (popis solárního skleníku)

Chcete tedy zítra koupit opět novou vyleštěnou Felicii, vždyť přece jezdila dobře, nebo uděláte změnu, půjdete s dobou a pořídíte ten lepší, dokonalejší skleník , který vám tak, jako moderní auto nebo IT technologie, usnadní život, přinese vyšší efekt a zdravější produkci?

solární skleník   solární skleník   solární skleník   solární skleník
velké solární skleníky   velké solární skleníky   velké solární skleníky   velké solární skleníky
Schema velkého typového skleníku      
Skladba konstrukce typového skleníku   Skladba konstrukce typového skleníku   Skladba konstrukce typového skleníku   Skladba konstrukce typového skleníku
     
typový solární skleník   typový solární skleník   typový solární skleník   typový solární skleník
     
MSS - 01- M5   MSS - 01 - M5   MSS - 05 - M4   MSS - 05 - M4
     
malý typový solární skleník      malý typový solární skleník      malý typový solární skleník      princip solárního skleníku

SOLÁRNÍ SKLENÍK – a jak to vlastně začalo?

Když jsem ukázal náš první solární skleník v roce 1991 v Receptáři PhDr. Přemka Podlahy, netušil jsem zdaleka, jaký to vzbudí zájem. Za pár týdnů jsem byl vtlačen do podnikání.

Tehdy byly tyto skleníky ještě s jednoduchým sklem, a přesto měly vynikající praktické výsledky.

Dobře si pamatuji na situace, kdy byly vystaveny na Zemi živitelce v Českých Budějovicích a nejčastějším dotazem zvědavých návštěvníků bylo: PROČ JE TEN SKLENÍK TAK ŠIŠATÝ?

Hned vedle sebe stály konkurenční klasický sedlový skleník přibližně stejné velikosti a náš solární. Konec srpna, teploty přes den přes 30 °C. Ve sklenících nebyla žádná vegetace. Požádal jsem dotazující, aby vstoupily do klasického skleníku. Nevstoupili, resp. otevřeli dveře a teplo, které se vyhrnulo ven, je od vstupu odradilo. Poté jsem je požádal, aby vstoupili do našeho solárního skleníku. Vešli dovnitř, zavřeli za sebou dveře a udiveně pohybovali rukama směrem ke slunci. Po chvíli vyšli ven a nyní již položili otázku jinou: PROČ TAM NENÍ TAKOVÉ HORKO?

Musel jsem ale odpovědět jejich první vlastní otázkou. PROTO, ŽE JE TAK ŠIŠATÝ.

Ano, tento skleník má opravdu neskutečné vlastnosti proto, že využívá maximálně fyzikální zákony. Toto byl příklad z parného léta. Trochu jiný mám ale i z tuhé zimy. Únor je obvykle jedním z nejstudenějších měsíců. A tehdy mě náhodně potkal jeden ze zákazníků v Praze na tramvajové zastávce. Postěžoval si, že mu nefungují dobře automatické zvedače oken u jeho (našeho) solárního skleníku na Šumavě. Usmál jsem se, „ … chcete otvírat skleník v zimě?“. Odvětil: „…ale já mám ve skleníku přes 20 °C, a to je na květiny, co tam mám na zimu uložené, přece jen moc.“

Skleník nebyl vytápěn, ani jinak chráněn, postaven v nadmořské výšce cca 660 m. Byl únor a BYLO TAM MOC TEPLO. Tehdy jsem si uvědomil, že pokud takovému skleníku přidáme vlastnosti, které toto zadarmo získané teplo ve skleníku udrží co nejdéle, bude možné skleník využívat plnohodnotně po celý rok.

To se také stalo a nyní takové skleníky v různých velikostech můžete mít i vy.

Trochu si zrekapitulujeme, čím vším se tento skleník tolik liší od toho, co běžně známe a dosud používáme.

Výhody solárního skleníku

1- Skleník můžeme využívat celý rok bez vytápění.

2- V zimě má maximální tepelný a světelný zisk, což jsou optimální podmínky.

3- Rostliny tak mají světlo a teplo současně a „zdravé“ prostředí k růstu.

4- V létě je velmi výrazně chladnější než klasické skleníky.

5- Tím je omezen výpar vody, což znamená hned několik pozitiv.

6- Rostlina vydává k vlastní ochraně mnohem méně energie.

7- Ušetřenou energii a vodu využije k růstu.

8- Vzniká tak menší potřeba výměny vzduchu, a tedy i vyšší vlhkost.

9- Získá tím dlouhý vegetační čas navíc – prostě během dne roste podstatně déle.

10- Prakticky je potlačena možnost zničení vegetace přehřátím.

11- Začínáme klasické sezonní pěstování o poznání dříve a končíme o poznání později.

12- Díky uvedeným vlastnostem nasazuje vegetace až o 100 % více květů a plodů.

13- Velmi zásadní význam má razantně vyšší obsah sušiny v plodech a rostlině.

14- Tím se zvyšuje výživná hodnota a obsah vlákniny – o cca 30 % a více.

15- Plody uzrávají dříve, než je obvyklé při pěstování ve skleníku.

16- A co překvapí „horské“ zahradníky. Čím výše, tím lépe to funguje.

                    NEJSOU TO FANTASTICKÉ PARAMETRY?

                               A PROČ SE TO vlastně DĚJE ?

Je to jen souhra fyzikálních a biochemických zákonitostí přírody. Nic uměle vytvořeného.

1- V zimě vstupují sluneční paprsky do skleníku čelním sklem kolmo, tedy maximum záření omezené jen čistotou skla. Pozn.: skleník je orientován od východu na západ.

2- Tím tam vstupuje současně jak maximum světla, tak maximum tepelného záření. To rostlina ke svému zdravému růstu potřebuje současně.

3- Nesvítí-li slunce, tak nepůsobí ani teplo, rostliny tzv. růstově stojí.

4- V letním období se naopak o skloněnou jižní a skloněnou střešní stěnu skleníku až 50 % tepelného záření odráží.

5- Ve vyšších nadmořských výškách je mnohem více slunečných dnů, mraky jsou často níže, nebo jsou vlivem horského masivu nad horami roztrhané.

6- Na jižní stěně se neudrží sníh, a tak je stálý přísun světla a tepla. Jižní svahy umožní i vyšší jižní podezdívku pro eliminaci zvýšené sněhové nadílky.

Galerie starších solárních skleníků

Kontaktní formulář

Položky označené * (hvězdičkou) jsou povinné.